Srpen 2018

Jste rozmazlení?

18. srpna 2018 v 12:01 | Young teenage girl
Ahoj lidi,

nevím jakou výplatu mají vaši rodiče a ani to vědět nechci.

Důvod, proč jsem tenhle článek začala takto je proto, že si s váma chci promluvit o penězích a rozmazlování.
Když jsem byla malá, moji rodiče neměli nikdy dost peněz. Nebyli jsme vyloženě chudí, ale ani průměrní natolik, abysme mohli utrácet. Byla jsem odmalička učena, že peněz se musí vážit a to jsem také dělala. Nikdy jsem po nich nechtěla předražené oblečení, boty ani hračky.

Samozřejmě, že jsem jako každé dítě občas na něco ukázala se slovy, že to hrozně moc chci, ale to je lidské. Moji rodiče se mi v takovýchto situacích většinou snažili vyhovět, právě proto,že to nebylo často a já jsem jim vždy dokázala moji obrovskou vděčnost za jakoukoli blbinu.

Já jsem byla šťastná a spokojená, protože jsem měla pocit, že moji rodiče jsou ti nejhodnější lidé na planetě ( a taky že jsou <3) a že mám pobrovské štěstí a moji rodiče byli šťastní, že jsem taková.

Roky se sešli a najednou oba moji rodiče změnili zaměstnání. Začali dostávat o něco víc peněz a já jsem tím pádem mohla víc věcí dostat. Postupem času začala vděčnost vyprchávat. Navíc jsem se dostala do věku, kdy nákup v Olympii, když jedeme do Brna je přece samozřejmost. Peníze lítaly sem a tam a já jsem vyhazovala do vzduchu další a další. Stydím se, když to teď píšu, ale je důležité se zamyslet nad takovými chybami.

Nepřišlo mi divné, že po rodičích chci drahý tábor, že když mi koupí svetr, tak neskáču radostí až do stropu jako jindy, ale už se dívám po mikině, ani že moje výlety s kamarádkama nás vyjdou draho.

Byla jsem, jak se říká rozmazlená.

Moje vděčnost vyprchávala, jako písek v přesýpacích hodinách, dokud mamka nepřišla a pořádně se mnou nezatřepala. Toho dne jsme u mě v pokoji seděli alespoň hodinu. Tenhle večer to nebyla ta klidná, usměvavá maminka, jako ji znám Za tu dobu jsem si plně uvědonila své chování a rozhodla jsem se, že s tím něco udělám.

S maminkou jsme se domluvili, že si budu psát seznam věcí co chci a co potřebuju. Věci co potřebuju, ještě několikrát zvážím, jestli by se nehodili spíše do druhého seznamu. Dále dostanu 500Kč na měsíc a když něco chci, nepotřebuju, ale chci, tak si to koupím za tohle. Například. Jedeme se školou do divadla. Mamka mi zapklatí vstupné, ale pokud si chci koupit něco jiného, tak za svoje. Pokud máme pití doma, beru z domu.

Tenhle článek jsem napsala ze tří důvodů. První je ten, že pokud někdy znovu spadnu do rozmazlenosti, tak mi to tenhle článek připomene. Druhý, všichni kdo to dočtou až sem mají příležitost se zamyslet, jaká část výplaty rodičů padne zbytečně na ně. A třetí? Napiště mi prosím do komentářů, jak jste na tom s penězi. Jestli už můžete mít práci/brigádu (já ne), nebo jestli čerpáte od rodičů popř. kolik? Máte kapesné? Napište :))


Young Teenage Girl :D <3